Kynžvartský kámen

 

Kynžvartský kámen je přírodní památka v okrese Cheb ležící na území města Lázně Kynžvart.

Jako chráněný přírodní výtvor byl poprvé zařazen do seznamu chráněných území vyhláškou ONV Cheb v roce 1990 a za přírodní památku byl vyhlášen v roce 1997.

Jedná se o asi 6 metrů vysoký osamělý žulový balvan.

Základna nasvědčuje tomu, že žulový balvan přečkal poslední dobu ledovou na povrchu, kde byl vystaven větrnému obrušování. 

Stojí osamocen ve vzrostlém lese je přístupný ze žluté turistické značky spojující Starou Vodu a Lázně Kynžvart. 

Na rozdíl od škrapů, žlábkovitých útvarů, typických pro vápencové či dolomitové krasové oblasti, vzniklých kombinací chemických a mechanických dějů, vděčí pseudoškrapy na Kynžvartském kamenu za svůj původ kaolinickému zvětrávání žul. 

PSEUDOŠKRAPY - v mírně kyselých půdách, kde podzemní vody obsahují rozpuštěnou kyselinu uhličitou a huminové kyseliny, dochází k transformaci živců na jílový minerál kaolinit. Uvolněná, nadbytečná kyselina křemičitá vzlíná nahoru, až postupně vytvoří tvrdou křemennou krustu a jejím následným rozpouštěním vznikají psedoškrapy. 

 

Kynžvartský kámen se nachází na severním břehu Pastevního rybníka asi 600 metrů od nádraží Lázně Kynžvart. Kolem lokality vede žlutě značená turistická cesta a cyklostezka č. 2253.