Zřícenina hradu Kynžvart

Zřícenina patří k nejvýše položeným v Česku – leží v nadmořské výšce 824 metrů.

Hrad byl založen jako královský strážní bod - odtud původní název Kunigeswart - střežící tehdejší zemskou hranici a zároveň Norimberskou cestu v úseku mezi Plzní a Chebem. 

K založení došlo patrně krátce po roce 1242, kdy byl zdejší pomezní hvozd smlouvou z Chebu natrvalo připojen k českému království. 

Zakladatelem byl pravděpodobně král Václav I. 

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1287, kdy je hrad uváděn v držení štaufského ministeriálního rodu Hartenberků.

K tomuto rodu patřili Englhart a Albert z Kynžvartu, přívrženci císaře Ludvíka Bavora.

Karel IV. nechal na hrad v červenci 1347 poslat trestnou výpravu, před níž bratři uprchli do Bavorska, a hrad byl pobořen. 

Jeho obnovu Karel IV. zakázal. 

V roce 1360 prodal Englhart kynžvartské panství a blízký hrad Boršegrýn Nothaftovi, od jehož synů jej poté v roce 1373 odkoupil Boreš z Rýzmburka. 

Borešův syn prodal panství v roce 1392 Zikmundu Hulerovi, který hrad v roce 1395 vyměnil s Hynčíkem Pluhem z Rabštejna za Orlík. 

Ten získal v roce 1398 od Václava IV. povolení k obnově hradu. 

Obnovený hrad však zřejmě v roce 1400 prodal landkraběti Johannu I. z Leuchtenberka, od nějž jej v roce 1402 koupil Jindřich I. z Plavna. 

Jeho potomci hrad drželi do roku 1491. 

Od konce 15. století hrad opět vlastnila řada majitelů, k nimž patřili např. Gutštejnové, král Vladislav Jagellonský a Pluhové z Rabštejna. 

Roku 1623 se stal majetkem rodu Metternichů. Koncem třicetileté války byl v roce 1647 obléhán a dobyt jak Švédy, tak císařským vojskem a následně rozbořen. Část zdiva byla v 80. letech 17. století použita na stavbu zámku Kynžvart. Hrad už pak nebyl nikdy obnoven.